“Nikdo tě nemá rád. Všichni tě nenáviděj. Posereš to. Usměj se, čuráku…” Tak nějak se motivuje Bruce Willis v dnes již legendární scéně filmu Poslední skaut. A má pravdu. Úsměv, i v případě, že vám není zrovna do smíchu, dokáže hotové zázraky. A je proto skvělou zbraní proti podzimnímu splínu.

Vůbec, domnívám se, že to, jakou máme náladu, při troše cviku dokážeme sami určit. Problém je jen v tom, že jednoduché mechanismy, kterými lze nálada měnit, si dost často neuvědomujeme. Kdo by řekl, že stačí trošku zvednout koutky a naše nálada se rapidně zlepší? A není to jistě jediný způsob, jak si vyčarovat náladu na přání. Je jich mnohem víc. Osobně mi pro zlepšení nálady zabírá již zmíněný úsměv, ale také energická hudba, uklízení, manuální práce, pohyb, soustředění se na přítomnost, meditace, uvědomění, že nemusím mít výčitky, pokud se mi zrovna do ničeho nechce,…

A pak je tu ještě druhý problém, který nám v úsměvu brání. Ač si to jen stěží připouštíme, často se své špatné nálady nemíníme vzdát. Vyžíváme se v ní a aktivně bojujeme za její udržení. Pouštíme si melancholickou hudbu, prokrastinujeme, provádíme činnosti, které nás ve skutečnosti nudí, sklesle se procházíme po bytě a demonstrujeme ostatním i sami sobě, že se necítíme zrovna nejlíp. Nemusíme si to uvědomovat, ale podvědomě se zkrátka z nějakého podivného důvodu snažíme zůstat v depresi. Chceme snad potrápit sami sebe? Že by zvláštní forma masochismu?

Ať už je to tak či onak, právě uvědomění si této skutečnosti nám pomůže tento problém překonat. Jestliže si uvědomíte, že jste otrávení jenom proto, jakým způsobem se chováte, je nejvyšší čas sebrat sílu a své chování aspoň na pár vteřin změnit. Jenom jedním krátkým úsměvem. Druhý už bude snazší. Třetí možná od srdce…

Takže, usmějte se! Ještě jednou! A ještě!

Skákejte, tančete, pusťte si motivační hudbu, zvedněte se, ukliďte kolem sebe a běžte něco dělat. Hned teď!