Kult peněz: Možná jste zasaženi i vy

Peníze ve dvacátém století získaly obrovský význam a vnutily nám uniformovanou vizi úspěchu. Kdo dnes nemá velký dům, nejezdí drahým autem a nevydělává statisíce, není z hlediska společnosti úspěšný člověk. A jelikož lidé odjakživa po uznání a bohatství touží, ženou se za tímto povrchním cílem a nevnímají, že pravé bohatství není pouze o materiálních věcech.

S růstem společenského postavení člověka a jeho majetku mu přibývají také další, méně příjemné věci. Pokud bych je měl jmenovat, uvedl bych tyto:

Očekávání: Společně s úspěchem rostou také očekávání společnosti. Aby si člověk udržel nálepku úspěšného, musí jezdit drahým autem, bydlet v luxusním domě, nosit švýcarské hodinky, cestovat na exotická místa, mít děti na prestižní škole, hrát golf… Jistě si říkáte, že přesně tak byste chtěli žít. Ale není to hloupost? Lidé mají přeci různé potřeby. Od „úspěšných“ se však toto očekává.

Zodpovědnost: S velkým majetkem jsou spojené také starosti. Zodpovědnost za údržbu nemovitostí, chod firmy, zaměstnance, přání zákazníků, splácení hypoték, úvěrů a leasingů… To vše jsou věci, které zvyšují stres a snižují spokojenost.

Výdaje: Tou největší zodpovědností, která je tvořena výše uvedenými, jsou výdaje. Člověk je nucen vydělávat tolik, aby si udržel svůj životní styl a jeho „úspěch“ se nezbortil jako domeček z karet. Často se přitom stává, že všechno své úsilí věnuje této snaze a na to, co by chtěl opravdu dělat, už mu nezbývá čas. A právě tehdy je chudý člověk bohatším.

Závislost: Možná si teď říkáte, že kdyby vám došli peníze, svou životní úroveň snížíte. Ale skutečností je, že věci (ač jste je dřív nepotřebovali) ve vás vyvolají závislost. Představte si následující: Zbavíte se bavoráka, pořídíte si favorit. Prodáte dům, přestěhujete se na sídliště. Zahodíte iPhone a koupíte starou Nokii. Nechtělo by se vám, že? I kdyby vás tížili dluhy, a před lety na sídlišti jste se cítili mnohem lépe, většina z vás by do toho nešla.

Osobně mi hrozně dlouho trvalo, než jsem k podobným závěrům došel. Vždycky jsem byl „komerční“ člověk a o zarytých odpůrcích komerce si stále myslím své. Miloval jsem drahé věci a pokaždé musel mít to nejlepší. V poslední době ale zjišťuji, že to není správná cesta. Peníze a věci štěstí nepřináší. Naopak je utratíte za blbosti a ponoříte se do nejistoty z nedostatku.

Nechci vás přesvědčovat, abyste nekupovali to, po čem toužíte. Sám jsem nikdy nechápal, proč si mnoho boháčů drahé věci nekupuje. Vždyť koupě nablýskaného sporťáku jim nijak neublíží. Až nedávno mi to docvaklo. Nekupují je ze stejného důvodu, jako já nekupuji omalovánky. Zkrátka je nepotřebují. To je vše.

Toužíte-li po věcech, pořiďte si je. Je to o postoji a změně mysli. Máte-li pocit, že bez těch věcí nebudete šťastní, nemá cenu si je odříkat. Teprve až zjistíte, že je k životu nepotřebujete, přestanete za ně utrácet.

Sám zatím s pokušením kupovat zbytečné věci bojuji. Ale myslím, že jsem na dobré cestě.

Bonus na konec: Na závěr bych se s vámi chtěl podělit o video, které sice souvisí s článkem spíše okrajově, ale velmi pěkně ukazuje, že šťastní můžeme být v jakékoliv situaci. (České titulky zapnete pomocí ‚view subtitles‘.)

Zkus použít Linkuj! …věř mi, je to bezva pocit