Všechny cesty vedou do Říma (a žádná z něj)

Můj bratr je právě teď v Itálii na poznávacím zájezdu, a brzy – poprvé ve svém životě – navštíví Řím. Až vystoupí v Římě z autobusu, může si říct: „Všechny cesty, po kterých jsem v životě šel, vedly do Říma… a žádná z cest, po kterých jsem šel, nevedla z Říma“. Na základě svých zkušeností tak může soudit, že Řím nelze opustit, protože všechny cesty vedou tam a žádná zpět.

A já se ptám: Jak často nás klamou naše dosavadní zkušenosti?! Jak často jsme přesvědčeni, že z Říma není úniku, protože jsme nikdy dříve neodešli?! Mám na mysli věty: „Nemohu dosáhnout úspěchu, protože jsem ho dosud nikdy nedosáhl“, „Nemohu zbohatnout, protože jsem byl vždy chudý.“, „Nedokážu to, protože jsem nikdy nic nedokázal.“

Zamyslete se nad tím.