Měním vizi častěji než ponožky
Dlouho jsem nepsal. Možná mě již máte za mrtvého bloggera. Nedošly nápady, došla chuť. O pár článků zpět jsem naznačil, že se chci psaním živit. Už nechci. A to je mimo jiné problém, o který se dnes podělím.
Dlouho jsem nepsal. Možná mě již máte za mrtvého bloggera. Nedošly nápady, došla chuť. O pár článků zpět jsem naznačil, že se chci psaním živit. Už nechci. A to je mimo jiné problém, o který se dnes podělím.
Za dobu, co bloguji, jsem se naučil mnoho věcí, které můj blog posunuly vpřed. Věci, které se zdají samozřejmé, ale často se na ně zapomíná. Dokážete-li je plně využít, váš blog poroste a stane se úspěšným. Nevyužijete-li jich, váš blog upadne v zapomnění.
Peníze ve dvacátém století získaly obrovský význam a vnutily nám uniformovanou vizi úspěchu. Kdo dnes nemá velký dům, nejezdí drahým autem a nevydělává statisíce, není z hlediska společnosti úspěšný člověk. A jelikož lidé odjakživa po uznání a bohatství touží, ženou se za tímto povrchním cílem a nevnímají, že pravé bohatství není pouze o materiálních věcech.
To, že cílů dosáhnete, jen když na nich začnete pracovat, vám řekne každý. Zní to jako klišé. Je to slyšet ze všech stran. Málokdo je to však schopen opravdu realizovat. Jak poznat, jestli vás právě napadl skvělý nápad nebo úplná blbost, když ty nejlepší nápady obvykle jako blbost vypadají? Kde vzít odvahu a odhodlání? A vyplatí se vystoupit z komfortní zóny, když je to tak nepohodlné?
Vlastníte iPhone či jiný chytrý telefon? A cítíte se díky němu produktivní? Po mé měsíční zkušenosti s hloupým mobilem s vámi musím polemizovat. Smartphone vás nenechá odpočinout, odvádí vaši pozornost a přináší do života stres. Dám vám radu… Zahoďte ho!
Také máte pocit, že opravdu kvalitních článků o osobním rozvoji není na českém internetu mnoho? Zkusil jsem proto nalézt 10 nejlepších. Pátral jsem po článcích, které něčím vynikají, nabízejí zajímavé tipy či odlišný pohled na věc. A jak jsem dopadl? Posuďte sami.
Zastavit a jen tak se zamyslet. Kdy jste to udělali naposledy? V dnešní době, kterou charakterizuje nekonečná honba za úspěchem, je chvilka odpočinku často nepředstavitelná. Pokud však nezvolníme tempo a nezačneme více vnímat přítomnost, proběhneme životem s klapkami na očích.
Také máte oblíbené weby, které prohlížíte pořád dokola? Máte spoustu práce, ale předtím než začnete, je musíte zkontrolovat. Jdete se kouknout na Facebook, mrknete na Twitter, zkontrolujete email a RSS čtečku. Pak si uvědomíte, že jste dlouho nebyli na Facebooku a bludný kruh začíná odznovu.
Poslední dobou často přemýšlím o rozdílu mezi „rozvíjet svou osobnost“ a „zajímat se o osobní rozvoj“. První variantu, rozvoj své osobnosti, většinou provozují lidé skutečně efektivní, kteří nemají problém dosahovat úspěchů. Druhá varianta, zájem o osobní rozvoj, je však vlastní především lidem, které bych označil za snílky – perfekcionalisty. Možná myslíte, že zbytečně slovíčkařím, ale nenechte se zmást. Mezi snílkem a efektivním člověkem je jeden obrovský rozdíl - schopnost dosáhnout svých cílů.
Začít běhat bylo tím nejlepším rozhodnutím, které jsem v nedávné době udělal. Dlouho předtím jsem se žádnému sportu nevěnoval, celý den trávil u počítače a můj největší sportovní výkon byla cesta do hospody. Jakmile jsem poprvé vyběhl, všechno se změnilo.